Můj příběh


Má cesta ke svobodě

Můj nejdelší a nejošklivější vztah, jaký jsem kdy zažila, byl ten k jídlu. Byl to vztah, na který bych nejraději zapomněla, vztah který mne táhl ke dnu, vztah ze kterého jsem chtěla dlouho vystoupit, ale nešlo to. Protože to bylo sakra těžký.

Naštěstí se mi to nakonec podařilo. Dokázala jsem se zbavit přejídání, začít opravdu vnímat své tělo, jeho potřeby a být svobodná. Ale nebylo to vůbec jednoduché a musela jsem si projít spoustou pokusů a pádů, abych pochopila to, co vím dnes.

 

S dietami jsem začala už kolem 15. roku

V tu dobu mi někdo řekl, že bych mohla pár kilo shodit a mě se to tehdy strašně dotklo. Začala jsem držet různé diety, cvičit a řešit, jak vypadám. Neustále jsem se s někým porovnávala a nebyla schopná mít se ráda. V hlavě jsem řešila jen jídlo, svoje nedokonalé tělo a touhu být jiná. Zpětně nechápu proč, moje postava byla naprosto v pořádku. Jen já jsem to pod tlakem, nastavených ideálů dnešní společností, vůbec neviděla. Začala jsem být závislá na pochvalách, jak jsem hezky zhubla...

Můj nezdravý vztah k jídlu i ke svému tělu se semnou táhl přes celou střední i vysokou školu a pokračoval, i když jsem nastoupila do práce.

Žila jsem ve vlnách, období diet a hubnutí střídalo období přejídání a nabírání, chvíli jsem byla veselá a spokojená a vzápětí jsem se doma sžírala úzkostí a nesnášela sama sebe. Za to, že mám slabou vůli, za to, že nemám jídlo pod kontrolou, za to, že nedokážu jíst, tak abych byla sama se sebou spokoená.

Nebylo to vůbec jednoduché. Nedokázala jsem se s tím nikomu svěřit, měla jsem pocit, že jsem divná a že to tak mám jako jediná na světě.

"Jak to, že nedokážu držet dietu, aniž bych jí porušila? Jak to, že se nedokážu ovládat a pokaždé se přejím? Proč, když shodím 5 kilo, za měsíc je mám zpátky?"

 

Přemýšlela jsem, co bych mohla udělat, aby se to změnilo.

Začala jsem pracovat na svém sebevědomí a navštěvovat různé kurzy osobního rozvoje a koučovací programy, které mi moc pomohly a cítila jsem se mnohem lépe. Vždy, když mě nadchla nějaká metoda, musela jsem ji také umět. Nestačilo mi jít ke koučovi nebo terapeutovi a vyzkoušet ji sama na sobě, potřebovala jsem to i umět používat a tak jsem procházela výcviky a kurzy, jedním za druhým.

Také jsem hodně cestovala a poznávala nové lidi, země a kultury.  Tím vším jsem se stávala stále více sebevědomější a spokojenější. 

Začala jsem se ve velkém zajímat o stravu jako takovou, abych jedla zdravě a vyváženě. Abych se dokázala vyvarovat dalších a dalších chyb. Mimojiné jsem prošla i výcvikem Poradce pro výživu a suplementaci, nastudovala o výživě, co se dalo. Vyzkoušela jsem naprosto všechno.

Jenže s jídlem a přejídáním jsem bojovala pořád! Ve vlnách se s železnou pravidelností  střídalo moje "dobré a špatné" období. Období, kdy jsem jedla vzorně a byla spokojená a období, kdy jsem nechápala, co se semnou děje, protože jsem vždy selhala. 

Čím více teorie a informací jsem o výživě měla, tím se můj vztah k jídlu zhoršoval. Jakékoliv porušení pravidel "zdravé výživy" pro mě znamenalo spoustu výčitek, pocitu bezmoci, neschopnosti a selhání.

Pozorovala jsem ostatní, jak jedí. A soudila je za to, že se, v mých očích, nesnaží jíst dost zdravě. Jenže v koutku duše jsem jim záviděla. Záviděla to, že dokáží jíst normálně. Že si jídlo dokáží vychutnat. Že jídlo vlastně neřeší. Že nemusí na jídlo myslet 24 hodin denně...  

Má potřeba být ve všem dokonalá mě dusila. Buď jsem dodržovala všechno nebo nic. Dva měsíce jsem jedla ukázkově, zdravě a přesně podle tabulek, jenže stačila jedna oslava narozenin, jeden čokoládový dort, který odstartoval další měsíc přejídání, výčitek a absolutní bezmoci... A tak jem žila. Jako nahoupačce. 

Zásadní změna přišla až ve chvíli, kdy jsem se setkala s Intuitivním stravováním. Bylo to tak odlišné od toho, co jsem do té doby dělala a přesto, nebo možná právě proto, jsem našla opravdu to, co mi změnilo život.

V češtině mnoho dostupných informací není, proto jsem se pustila do anglických knih, audio nahrávek a stránek zahraničních průvodců. Nastudovala jsem, co se dalo a pustila se do zkoušení jednotlivých principů. Nakonec jsem požádala o pomoc i jednu koučku z Anglie, která se intuitivním stravováním zabývá, aby mi pomohla s tím, v čem jsem tápala. 

Právě díky Intuitivnímu stravování, dnes můžu říct, že jsem svobodná v jídle a naprosto se změnil můj vztah k mému tělu. Vážím si ho,  jsem s ním spokojená a jsem ráda, že je takové jaké je. Díky intuitivnímu stravování jsem se naučila vnímat své tělo a jeho potřeby. A hlavně, se v mém životě uvolnilo spoustu prostoru a energie na mnohem důležitější věci než neustále řešit jen jídlo! 

To, jak vlastně vypadal můj život před intuitivním stravováním, jak jsem se snažila roky hubnout a jaký jsem měla vztah k jídlu najdete v tomto článku

Dnes provázím ostatní ženy za jejich svobodou.

Toho, co jsem si prožila nelituji. Protože jen díky této mojí životní zkušenosti, mohu dnes pomáhat ostatním ženám vyřešit jejich vztah k jídlu. 

Abych byla schopna opravdu profesionálně pomáhat všem, neustále se vzdělávám. V současné době jsem součástí certifikovaného programu pro Průvodce a Facilitátory Intuitivního stravování organizované The Original Intuitive Eating Pros, spolupracuji s různými průvodci a kouči z celého světa a neustále čerpám nové informace.

Mé zkušenosti a vědomosti o intuitivním stravování jsem vložila do eBooku JÍDLO BEZ VÝČITEK, ve kterém se dozvíte, jak uzdravit váš vztah k jídlu, přestat se přejídat, zbavit se neustálých myšlenek na jídlo a jíst bez viny a pocitů, že jste zase selhala... 

Pokud vás téma svobody v jídle zajímá, neváhejte se na mě obrátit, můžete mě také sledovat na facebooku, Instagramu nebo se připojte do facebookové skupiny, která je zaměřena právě na Intuitivní stravování. A pokud byste chtěli několik tipů do začátku, stáhněte si můj eBook zdarma, ve kterém se dozvíte základní rady, jak překonat přejídání.

ZDE se dozvíte více o mé filozofii a také kvalifikaci.

Kdo jsem?

Jmenuji se Petra Valešová. Jsem koučka žen.

Provázím a motivuji ženy, které se rozhodly vzít život do svých rukou.

Učím je, že zdraví je dar a ukazuji jim, jak změnit postoj k sobě i s vému tělu, přestat řešit jídlo a začít konečně žít.