Nikdy se nedokážu přestat přejídat

„Nikdy se nedokážu přestat přejídat.“ Napsala mi nedávno jedna zoufalá žena. A vůbec se jejímu zoufalství nedivím. Ono je totiž velmi těžké, po letech nesplněných slibů, nenaplněných plánů, ztroskotaných předsevzetí a marných snažení, tomu uvěřit. Ani já jsem tomu kdysi nevěřila. Byla jsem na tom kdysi totiž úplně stejně.

Velmi často jsem si slibovala, že DNES bude ten den, kdy se v jídle udržím. Téměř celý den jsem byla vzorná, jedla zdravě a cítila se dobře, jenže pak přišel návrat domů z práce a já zamířila rovnou k ledničce.

 17:30 aniž bych si sedla ke stolu, přímo u linky láduju šunku, salám, sýr… Vdechnu dva rohlíky a jogurt. A půlku čokolády. Jsem plná, ale jako smyslů zbavená hledám dál, co by mě uspokojilo. Sním celé miňonky a hrst brambůrků.

17:38 Přichází obrovská vina. Chce se mi brečet.

17:39 Výčitky. Proč jsem se nedokázala ovládnout? Vždyť jsem se dneska tak držela!

17:40 Stydím se. Proč zrovna já nedokážu jíst normálně?

17:41 Je mi zle. Fyzicky i psychicky.

Jediné, co mě dokázalo uklidnit bylo to, že jsem sama sebe přesvědčila, že to bylo naposledy. Od zítřka to bude jiné! Jenže nebylo… trvalo dlouhé roky než jsem se ze začarovaného kruhu přejídání dostala. A nakonec se mi to povedlo díky  tomu, že jsem poznala intuitivní stravování.

Dnes okolo jídla nezažívám žádný stres, strach ani výčitky. Naopak, jídlo je pro mě zdrojem radosti a způsob, jak dodat svému tělu energii.

Jsem schopná dát si čtvereček té nejlepší čokolády, zapomenout na načatou vanilkovou zmrzlinu v mrazáku nebo si vzít tři oblíbené brambůrky a zbytek pytlíku odložit, protože mi těch pár soust prostě stačilo. Jím, když mám hlad. Jím to, co mám ráda a to, co mi dělá dobře.

Jím a užívám si to. A tak by to mělo být. Protože jedení by mělo být jedno z nejpřirozenějších věcí v našem životě. A rozhodně by nemělo být provázeno stresem a pocity zoufalství.

A pokud i vy s jídlem bojujete a zajímá vás, co konkrétně pomohlo mě a pomáhá dnes i dalším ženám, se kterými pracuji, dala jsem dohromady 5 základních bodů, které jsou na cestě za životem bez přejídání klíčové.

5 Zásadních věcí, které je nutné pochopit, abyste i vy mohla překonat přejídání

1. Slabá vůle s tím nemá nic společného

Základním předpokladem k osvobození se od přejídání je pochopit, že žádná silná vůle není tak silná, aby překonala fyziologické nastavení vašeho těla. Naprostá většina přejídání je totiž důsledkem omezování, které je velmi často dlouhodobé. Přejídání je pak přirozená reakce těla na předchozí hladovění, které si vůbec nemusíte uvědomovat.

Stačí, že se snažíte shodit pár kilo a v dobré víře se začnete omezovat a jíst „zdravě“. Ano, i tento na první pohled dobrý úmysl, může vyústit v dlouhodobé problémy s jídlem. Protože, pokud svému tělu nedáváte energii a živiny,  které potřebuje pro své optimální fungování, tělo zmobilizuje spoustu procesů v těle, aby to jídlo dostalo. To je důvod, proč celý den myslíte na jídlo, ztrácíte kontrolu, nedokážete se ovládnout a přejídáte se. Je to naprosto přirozený mechanismus těla, kterým se vás snaží chránit. Ono neví, že se pokoušíte „jen“ zhubnout pár kilo, tělo vnímá omezování jídla jako ohrožení.

2. Dostatek jídla je základ

Což znamená více jídla než jíte teď.

A možná si právě říkáte: „to se mě netýká, vždyť já jím dost a do toho se ještě přejídám.“

Jenže to co potřebujete, je jíst dlouhodobě dostatečně a nekompenzovat přejídání snížením množství jídla nebo nadměrným cvičením.  Jedině tak, bez další restrikce, tělo uvěří, že nehrozí nebezpečí a neodolatelná potřeba se přejíst ustane.

3. Pestrá strava bez zákazů

Znáte to rčení, že zakázané ovoce chutná nejlépe?

Dosaďte si místo ovoce jakoukoliv potravinu, kterou si zakazujete, které se bojíte nebo se jí záměrně vyhýbáte a uvidíte, že ta potravina, kterou si nedovolujete jíst, je právě ta, po které nejvíce toužíte. A to tak moc, že se nakonec neudržíte a přejíte se.

Naopak ve chvíli, kdy si dovolíte jíst vše, to vnitřní pnutí, že právě tohle potřebujete, se uvolní a touha po těchto potravinách ustoupí.  I to nejlákavější jídlo ztratí svoji atraktivitu.

Neříkám, abyste odteď jedli jen čokoládu, hranolky nebo řízky. Říkám, jezte vše. Ve vašem jídelníčku má oprávněné místo ovoce, zelenina, mléčné a celozrnné výrobky, ale stejně tak si nebojte dát cokoliv dalšího, na co máte opravdu chuť. Ať je to třeba právě ta čokoláda, hranolky nebo řízek.

4. Trpělivost, trpělivost a zase trpělivost

Je možné, že i ve chvíli, kdy navýšíte množství jídla a přestanete se omezovat, některá přejedení ještě přijdou. Tělu bude chvíli trvat než se ujistí, že se nemusí bát a záchvaty přejídání ustanou. Ale dříve nebo později k tomu dojde.

Důvěřujte svému tělu. Tělo se dokáže samo hýbat, ví jak stvořit nového člověka, nemusíme mu říkat, aby mu bilo srdce nebo mu připomínat, že je čas se nadechnout, tělo je naprosto dokonalý nástroj a stejně tak dobře ví, kdy má dostatek jídla na to, aby vás už nadále nenutilo se přejídat.

5. Emoce potřebují prostor

Aneb často k přejídání dochází i z důvodu zajídání nepříjemných emocí. Stres, úzkost, nepochopení, samota, strach, vyčerpání, bezmoc… Je spoustu pocitů, které vám mohou být natolik nepříjemné, že jste se naučila je zajídat.

Zeptejte se sama sebe:

Jaké emoce nedokážu ustát a raději sahám po jídle?

Pokud vaše přejídání ovlivňuje například váš stres, je potřeba řešit příčinu tohoto stresu a naučit se před svými nepříjemnými pocity neutíkat.

Nicméně, dokud nebudete mít vyřešenou základní potřebu lidského těla a to dostatek jídla, o čemž jsou všechny předchozí čtyři body, bude téměř nemožné vyřešit zajídání emocí. Protože pokud je vaše tělo vyhladovělé, váš mozek bude mít zcela přirozeně tendence sahat po jídle kdykoliv budete potřebovat se uklidnit.

Navíc se velmi často stává, že zdánlivé emoční jedení se vyřeší samo nebo z velké části právě tím, že začnete tělu dávat dostatek jídla průběžně. A pokud ne? Tak mi věřte, že s dostatkem jídla se vaším nepříjemným emocím bude čelit mnohem snadněji a také bude mnohem snazší před nimi neutíkat.

Je potřeba začít dělat věci jinak

To, co se pravděpodobně stane je, že se najednou ocitnete tváří v tvář obrovskému strachu.

Strachu z toho, že přiberete.

Strachu z toho, že když si dovolíte jíst vše, tak už nebudete jíst nic než čokoládu a pizzu.

Strachu z toho, podívat se na to, jaké nepříjemné emoce vlastně ve svém životě zajídáte.

Strachu z toho, že nebudete mít svůj život pod kontrolou.

Strachu z toho žít jinak.

Protože začít dělat věci  jinak než doposud, začít přistupovat k jídlu i ke svému tělu naprosto jinak než doposud vyžaduje spoustu odvahy. A vy máte na výběr. Buď se necháte ochromit strachem  a budete nadále zamotaná v kruhu diet a přejídání nebo uděláte velký krok a ten strach začnete překonávat a nenecháte jím ovládat svůj život.

To, co pomohlo překonat tento strach mě, bylo:

1. Zjistit si, co nejvíce dalších informací

Abych věděla, jak konkrétně postupovat, co mohu čekat, co dalšího mi to do života přinese. Abych pochopila, jak opravdu funguje mé tělo, kdy jdu proti němu a naopak, co dělat, aby nemělo důvod se bránit.

A také informace o tom, jak se dokázat uklidnit ve vypjatých situacích. A naučit se používat různé podpůrné techniky, které mi umožnily s mým velkým strachem pracovat.

2. Zajistit si podporu

Druhá věc, která za mě byla naprosto podstatná, bylo to, že jsem na to nebyla sama. Měla jsem podporu dalších lidí a našla jsem úžasnou komunitu, ve které byly ženy řešící naprosto stejný problém. Měla jsem prostor, kde jsem se mohla ptát, když mě cokoliv napadlo, když mě přepadly pochybnosti nebo naopak jsem chtěla sdílet úspěchy.

Protože není nic hezčího, než když po letech pravidelného přejídání, se najednou začnete cítit svobodně, bez potřeby jakékoliv jídlo kontrolovat a můžete s někým sdílet obrovské nadšení z toho, že to opravdu funguje, že jste se už několik týdnů nepřejedla.

Vezměte život do svých rukou, překonejte svůj strach a dejte si šanci začít tentokrát jinak. 

Pokud potřebujete na své cestě podporu a ověřený, 100% funkční návod a zároveň hledáte něco cenově dostupného, přidejte se do mé 21denní výzvy KONEC PŘEJÍDÁNÍ, začínáme už v pondělí 3.4.2023!