Emoční jedení – 1. část

Emoční jedení trápí spoustu lidí. Není tedy divu, že se mě velmi často ženy ptají právě na toto téma .

„Jak se mám zbavit emočního jedení?“
„Když jsem ve stresu, nudím se nebo jsem naštvaná, tak jím, i když vlastně vůbec nemám hlad. Co s tím mám dělat?“
„Jak mám zastavit emoční jedení, když to na mě přijde? Vždycky se přejím a pak si to vyčítám.“

Emoční jedení je opravdu velmi obsáhlé téma, které by vydalo na samostatnou knihu. Proto jsem přemýšlela, jak napsat článek, který by byl opravdu přínosný. Nakonec jsem se rozhodla moje povídání rozdělit na dvě části, abych se mohla dostat trochu hlouběji.

V dnešní první části se podíváme na to, co emoční jedení vlastně je a také, jak ho rozpoznat, protože to je důležitý krok k tomu, abychom s ním byly schopné vůbec něco dělat.

V druhém článku se pak zaměřím na to, jak s emočním jedením pracovat a ukážu několik přístupů, které vám pomohou emoční jedení snížit nebo úplně vyřešit.

Tak pojďme na to 🙂

 

Co je emoční jedení?

Emoční jedení označuje situace, kdy jídlo používáme k naplnění jiných potřeb než skutečného fyziologického hladu.

O emočním jedení můžeme hovořit pokaždé, když:

  • jídlem „řešíme“ nepříjemné emoce, zajídáme únavu, stres, nudu a další,
  • ale také ve chvíli, kdy jídlem podporujeme příjemné emoce, např. oslavy, speciální příležitosti apod.

Většinou v těchto případech jíme, aniž bychom pociťovaly hlad, ale jídlo nám přináší emoční úlevu nebo potěšení.

Co je však nutné zmínit, a ne vždy je na to poukazováno, je fakt, že emoční hlad nemusí nutně představovat problém.

Každý člověk někdy jí, aniž by měl skutečný hlad.

A každý si někdy pochutnal na bábovce u babičky, dal si kousek čokolády, protože byl smutný nebo sáhl po jablku, protože měl potřebu vyplnit 10 minut, kdy čekal na autobus.

Jídlo není jen zdrojem energie a nikdy nebude. Jídlo je zdrojem radosti, potěšení a útěchy. A na tom není nic špatného.

Problém však nastává ve chvíli

Abychom byly schopné emoční jedení řešit, je potřeba ho vůbec dokázat rozpoznat. To, že emoční jedení poznáme, totiž není vůbec samozřejmost.

Spoustu žen si uvědomí, že zajídají emoce, až poté, co zjistí, že do sebe natlačily pytlík brambůrků, aniž by si téměř všimly, že nějaké brambůrky vůbec jedí. A některé z nich si to neuvědomí nikdy.

 

Jak tedy emoční jedení rozpoznat?

Pomůže vám těchto 5 otázek:

1. Kde cítím hlad?

2. Jak rychle se hlad dostavil?

3. Toužím po něčem opravdu specifickém?

4. Co způsobilo můj hlad?

5. Dává smysl, že mám teď hlad?

 

1. Kde cítím hlad?

Zaměřte se na to, kde svůj hlad cítíte. Emoční hlad budete vnímat kdekoliv jinde kromě žaludku. Často je to napětí v hlavě případně na hrudi. Právě v hlavě se velmi často usídlí tak, že ho z ní nemůžete dostat.

Oproti tomu ten fyziologický, opravdový, hlad budete cítit právě hlavně v žaludku a bude se ozývat typickým kručením. Může být také doprovázen únavou, lehkou bolestí hlavy nebo slabostí, ale to už jsou spíše vedlejší příznaky.

2. Jak rychle se hlad dostavil?

Zamyslete se nad tím, jak rychle se váš hlad objevil. Emoční hlad je totiž oproti tomu fyziologickému velmi rychlý a velmi intenzivní.

Pokud se jedná o fyziologický hlad, příznaky cítíme postupně. Například se pozvolna stupňuje kručení v žaludku a tím pádem nemáme akutní potřebu jíst hned teď, jako je tomu v případě hladu emočního. U toho je potřeba jíst okamžitá, opravdu velmi naléhavá a většinou máte pocit, že nedokážete vydržet už ani o minutu déle!

 

3. Toužím po něčem opravdu specifickém?

Uvědomte si, jestli máte chuť opravdu na něco specifického nebo vás uspokojí cokoliv, hlavně že se najíte. V případě emočního hladu většinou totiž přesně víme, co zrovna potřebujeme. Je nám jasný cíl, kvůli kterému jdeme do ledničky. Nemáme pochyb o tom, že v tu chvíli je čokoláda přesně to ONO!

Pokud se však jedná o skutečný, fyziologický hlad, k uspokojení stačí širší spektrum potravin. A dokonce, pokud je hlad opravdu velký,  sáhneme téměř po čemkoliv. Včetně starého chleba, zbytku sušenek vysypaných na dně tašky nebo zapečené brokolici, která není zrovna naše nejoblíbenější. 🙂

 

4. Co způsobilo můj hlad?

Zamyslete se, zda se nestalo něco, co mohlo odstartovat emoční jedení.

Jste v psychické pohodě? Nejste ve stresu? Nenudíte se? Proběhla nějaká událost, které byste se raději vyhnuly a jídlo je pro vás v tuto chvíli nejjednodušší řešení? Zamyslete se nad tím, jak se právě teď cítíte.

5. Dává smysl, že mám teď hlad?

Popřemýšlejte, jak je to dlouho, co jste jedla naposledy? Jedla jste opravdu dostatečně v posledním jídle? Jedla jste dostatečně v průběhu celého dne? Co jste vlastně jedla?

Pozor! Tělo si může vyžadovat jen energii, která mu jednoduše chybí, protože nedostává dostatek živin.

Na druhou stranu, pokud jíte opravdu dostatečně a jedla jste i kvalitně v předchozím jídle, pravděpodobnost, že máte hlad půl hodiny poté, co jste dojedla, je velmi malá.

Jak už jsem zmiňovala výše, ve chvíli, kdy člověka přepadne emoční hlad, nemá moc času na přemýšlení. Je potřeba se vědomě zastavit a podívat se na situaci s nadhledem. Proto doporučuji mít tyto otázky někde připravené (např. na papírku na lednici nebo třeba v telefonu) a zodpovědět si je pokaždé, když je potřeba.

A pokud se rozhodnete jíst i potom, co jste zjistila, že se pravděpodobně jedná o emoční hlad, nevyčítejte si to. Každý jí někdy z emočních důvodů. Buďte k sobě laskavá. Z výčitek a nenávisti nikdy nevzejde nic dobrého! Dát si někdy kousek čokolády může být to nejlepší, co v danou chvíli můžete udělat. Jen to udělejte vědomě, snažte se jíst pomalu a vychutnat si to, co zrovna jíte.

Spousta žen má pocit, že když se emočně odříznou od chvíle, kdy jedí něco zakázaného, tak jim bude lépe. Ale opak je pravdou. Pokud jedí, aniž by si to dovolily, cítí se potom mnohem hůře, plné výčitek, odsuzování a sní toho mnohem více, než kdyby k jídlu přistupovaly vědomě a s pochopením.

V příštím článku vám nabídnu několik možností, jak emoční jedení řešit. Do té doby můžete prozkoumat některé další články o intuitivním stravování, díky kterému můžete získat jiný, zdravý, pohled na jídlo i své tělo. Zrovna emoční jedení je jedním z jeho důležitých témat.

Pokud se chcete emočního jedení zbavit, nebo celkově uzdravit svůj vztah k jídlu, zvu vás také k prozkoumání mého eBooku Jídlo bez výčitek, který vás krok za krokem provede právě intuitivním stravováním.

 

Petra Valešová
Provázím, motivuji a inspiruji ženy na jejich cestě za svobodou v jídle i v životě.  Učím je, jak změnit postoj k vnímání jejich těla a ukazuji jim, jak jednou provždy vyřešit svůj vztah k jídlu prostřednictvím intuitivního stravování. Více se o mém příběhu dozvíte zde
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.