Přijmout své tělo znamená neodkládat svůj život na později

5.11. 2020Petra Valešová1886x0 Komentářů

Ženy, které mě znají už určitě ví, že nejsem zastáncem diet, omezování a cíleného hubnutí metodou „jez míň a cvič víc nebo musíš mít větší pevnou vůli…“.

Stejně tak nepodporuji to, aby se ženy, bez hlubšího promýšlení, často ze zoufalství, vrhly do některého z moderních výživových směrů jen proto, že si díky nim slibují, že například vyřazením sacharidů zhubnou 20 kilo a budou šťastné až na věky.

Protože realita je opravdu taková, že naprostá většina z nich má s hubnutím spojenou vidinu toho, že hubené tělo jim zajistí klid na duši, více odvahy, spokojenosti, štěstí, lepší práci, úžasného partnera nebo neutuchající zdraví.

Jenže to, co se ve skutečnosti ve většině případů stává je, že tato snaha odpojí dotyčné ještě více od svého těla a zadělá na spoustu skutečně vážných problémů, které jejich život v první řadě pořádně zkomplikují.

Totiž, i když se těmto ženám zhubnout podaří, tak dříve nebo později kila naberou zpět. Což je nevyhnutelný fakt, když nejednají v souladu s potřebami svého těla.

A jak už to tak bývá, člověk, který nevidí jinou cestu, zkouší stále a stále tu samou dokola a pouští se do dalších diet a omezování, s hlubokým přesvědčením, že tentokrát to bude jiné. Jenže není a tím se zacyklí do kolotoče hubnutí, přejídání, výčitek a pocitů nedostatečnosti včetně obsesivních myšlenek kolem jídla. Do toho všeho se přidá zničený metabolismus, který další pokusy o hubnutí bojkotuje zcela úplně.

Možná vás to překvapí, ale osobně proti přání zhubnout nic nemám.

To, proti čemu vedu svůj malý osobní boj je to, že lidé touze zhubnout zasvěcují často většinu svého života.

Díky touze zhubnout jsou schopni většinu času svého života obětovat myšlenkám na jídlo, výčitkám a pocitu méněcennosti.

A to všechno se děje plíživě, aniž by si uvědomovali, že jejich pocity nespokojenosti se prohlubují právě tím, že jejich touha hubnout přehlušila jejich vlastní život. Že to není nespokojenost s jejich tělem, která je sužuje a užírá zevnitř, ale neschopnost žít svůj život právě tady a teď.

Upínají se na TEN okamžik, kdy skutečně zhubnou, aby mohly začít žít a nemají tak šanci naplnit skutečný potenciál svého života, který se děje právě teď.

To bude život až zhubnu! Začnu chodit mezi lidi, začnu nosit sukně, začnu jíst, co chci a budu míň řešit, co jím, přestanu se tolik dřít, budu mít víc sebevědomí, nebudu se už ničeho bát, budu víc poslouchat své tělo, přestanu ho schovávat, přestanu odkládat věci na později, budu si víc užívat každý den, najdu si partnera, přestanu se porovnávat, budu mít víc prostor pro své aktivity, konečně pojedu tam a tam…

A co do té doby?
Pokud toto jsou totiž přesně vaše myšlenky, pak vám uniká to, že život se děje tady a teď.

Co když ale ta chvíle, kdy opravdu zhubnete nikdy nepřijde?

Já vím, čte se to těžce. Ale co, když to tak opravdu bude?

Pak svůj život obětujete něčemu, co se možná ani nikdy nenaplní.
Život, který máte jen jeden.
Život, ve kterém už jste se sakra něco natrápila s tím, jak vaše tělo vypadá.
Život, který trávíte ve svém vlastním vězení. Vězení vytvořeném z touhy po tom být jiná než doopravdy jste..

Možná si tedy říkáte, proč jsem psala, že vlastně proti přání být štíhlejší nic nemám.

Jsem totiž realista. Vím, že nelze jen tak vymazat z hlavy to, po čem toužíte celý život a že z ničeho nic začnete své tělo milovat. Moc dobře vím, že pokud se do toho budete nutit, můžete v sobě vyvolat obrovský rozpor, zmatení a ještě větší frustraci a stejně budete mít pocit, že si vše jen namlouváte.

To, v co já věřím a doporučuji, je pozitivní přístup ke svému tělu.

Odsuňte touhu po štíhlosti někam hodně stranou a to obrovské množství energie, které nyní dáváte do touhy zhubnout, dejte do toho, abyste se svým tělem vytvořila láskyplný vztah. Abyste se napojila na skutečné potřeby svého těla. Respektovala ho a vážila si ho. Aby vaše kroky nebyly poháněny strachem a úzkostí, ale vycházely z lásky a přijetí.

A to přijetí není o tom, že své tělo musíte bezmezně milovat nebo dokonce hluboce obdivovat ty části těla, které se vám nelíbí, ale patří sem například to, že o své tělo budete s láskou pečovat. Všímat si toho, jak moc se vás snaží v životě podporovat a vytvářet mu k tomu, co nejlepší podmínky. Vnímat ho jako celek a ne jen jako špeky na břiše nebo celulitida na zadku. Netlačit na něj, aby za každou cenu bylo jiné.

Povolit ten tlak na to, že není dost dobré, protože právě tento tlak vytváří v těle obrovský stres. Stres, který rozhodně není dobrým pomocníkem v tom, aby vůbec k hubnutí mohlo dojít.

Pečovat o své tělo, vážit si ho a vytvářet mu optimální podmínky k fungování může například konkrétně znamenat:

Skoncovat s dietami a hladověním,
jíst intuitivně, podle skutečných potřeb svého těla,
bez výčitek mu dopřát něco navíc,
jíst vědomě,
přestat se přejídat,
nestresovat své tělo odmítáním, pomlouváním a neustálou nespokojeností,
obejmout ho, když to potřebuje,
dát mu pauzu a odpočinek, když je unavené,
nebát se na něj dívat do zrcadla a věnovat mu pozornost,
dopřát mu pohyb, který mu vyhovuje,
nesvírat ho v nepohodlném oblečení,
hýčkat ho,
nepotlačovat v těle emoce,
celkově tělo zklidnit a eliminovat stres,
správně dýchat a meditovat,
dělat to, co vám dělá dobře,
a mít sama sebe na prvním místě.

Přijetí těla nemá nic společného s rezignací. Naopak, jde jen o to nasměrovat energii správným směrem. Směrem ke svému tělu. Směrem ke svému skutečnému životu.

Docílit stavu přijetí svého těla je dlouhá cesta.

Nečekejte, že se to stane přes noc. Pokud jste své tělo neměla ráda spoustu let, dlouhou dobu k němu byla kritická a vnímala ho jako něco velmi nedostatečného, nemůžete čekat, že se zítra probudíte a budete se ve svém těle cítit dobře.

Ale když vydržíte a každý den se budete cíleně soustředit na to, abyste se to učila, tak se budete cítit každý den lépe a lépe, až se opravdu jednoho dne probudíte a uvědomíte si, že vaše tělo je naprosto úžasné. Protože ono skutečně je. Bez ohledu na to, jestli váží 60 nebo 80 kilo.

Stres sabotuje nejen vaši životní spokojenost, ale právě i možné hubnutí

Tím, že ze sebe sejmete tlak na to, že za každou cenu musíte zhubnout, vytvoříte ideální podmínky, nejen pro váš život, na který se konečně můžete začít opravdu soustředit a přestat odkládat všechny ty úžasné věci, ale také tím vytvoříte i vhodné podmínky pro případné hubnutí, které nebude sabotováno právě tímto obrovským stresem v těle.

Tím neříkám, že zaručeně zhubnete. Jen tím říkám, že pokud vaše tělo má lepší podmínky pro své fungování na nižší váze než jakou máte aktuálně nyní, vytvoříte mu tímto způsobem to nejlepší prostředí proto, aby se na tuto váhu dostalo samo, zcela přirozeně. Nikdo neví, kdy to bude. Nikdo vám dopředu neřekne, jestli se to skutečně stane, ale důležité je to, že na tom nebudete stavět svoji životní spokojenost.

Petra Valešová

Provázím, motivuji a inspiruji ženy na jejich cestě za svobodou v jídle i v životě. Učím je, jak změnit postoj k vnímání jejich těla a ukazuji jim, jak jednou provždy vyřešit svůj vztah k jídlu prostřednictvím intuitivního stravování. Více se o mém příběhu dozvíte zde

Podobné články