Emoční jedení – 2.část

V posledním článku jsem se rozepsala o tom, jak poznat, jestli se skutečně jedná o emoční jedení. V tom dnešním budu v tématu emočního jedení pokračovat a společně se zaměříme na to, jak ho eliminovat a jak mu předcházet.

Dnes vám představím některé ze strategií, jak s emočním jedením pracovat, abyste měla ve svých rukou konkrétní návody, jak se chovat, když na vás vaše emoční „žravka“ přijde.

1. Identifikujte své emoce

Ve chvíli, kdy zjistíte, že váš hlad není skutečný, ale opravdu emoční, si najděte místo, kde vás nikdo nebude vyrušovat a ideálně si lehněte. Nastavte si 5minutové upozornění na telefonu a prozkoumejte v sobě své emoce.

Prozkoumejte v sobě pocity, které máte. Buďte s nimi. Neutíkejte před nimi. Naopak, pozvěte je, aby vám řekly, odkud se berou.

Ptejte se:

Co právě cítím?

Co mě trápí?

Co skutečně potřebuji?

Co bych teď chtěla?

To, co zjistíte, neposuzujte a nehodnoťte. Je zcela přirozené, že se často setkáte s tím, že zrovna nemůžete mít, to co aktuálně potřebujete. Pokud můžete, tak paráda, jděte do toho. 🙂 Pokud ne, nevadí, v tuto chvíli stačí, když si to jen uvědomíte, i to je velký krok.

2. Naučte se emocím nevyhýbat

Obecně je velmi důležité naučit se emocím nevyhýbat. Což je někdy velmi náročné. Často je to totiž opak toho, co se většina lidí učí už od dětství.

Tak schválně, kdo vás jako dítě podporoval v tom, abyste se vyplakala, abyste byla vzteklá, abyste nechala svoje emoce proudit a neutlačovala je v sobě ve jménu hodné holčičky? Klíčem k tomu, jak přestat zajídat emoce může být právě to, že si dovolíte emoce prožívat.

Bez pochyby je důležité nepotlačovat v sobě emoce, na druhou stranu je potřeba dívat se na svět realisticky, protože prostě pokaždé nejsme v takové situaci, nemáme čas ani podmínky na to bušit do polštáře nebo si v klidu lehnout a být se svými emocemi. Pro takové případy vám představím nějaké další techniky, které vám mohou s emočním jedením také pomoci:

3. Dýchejte

Toto je jednoduchá metoda, kterou používám velmi často a moc mi pomáhá v jakýchkoliv vypjatých situacích. A její velkou výhodou je, že se dá použít opravdu kdykoliv a kdekoliv!

Spočívá v hlubokém dýchání. Zastavte se, zavřete oči a vnímejte svůj dech. Soustřeďte se jen na své dýchání. Zhluboka se pomalu nadechněte a počítejte, kolik času vám zabere nádech. 1 – 2 – 3 – 4
Následně pomalu zhluboka vydechněte a opět v duchu počítejte. Snažte se, aby byl výdech delší než nádech. 1 – 2 – 3 – 4 – 5 – 6.
Celé to několikrát opakujte. Nádech. Výdech. Nádech. Výdech.

Dýcháním se uvolníte, vrátíte se zpět k sobě a odvedete myšlenky od jídla.

4. Mějte záložní plán

Napište si seznám aktivit pro situace, kdy budete mít tendence zajídat nepříjemné pocity s nimi spojené. Napište si minimálně 10 činností, které odpoutají vaši pozornost a zaměstnají vás natolik, abyste přečkala tyto chvíle bez jídla. Je dobré, aby aktivity byly hodně různorodé, abyste pokaždé našla takovou, která vám bude vyhovovat.
Na seznamu se mohou objevit aktivity jako například:

• zavolat kamarádce,
• dát si sprchu,
• pustit si hudbu a tancovat,
• jít se projít,
• udělat 20 dřepů atd.

Každému bude vyhovovat něco jiného a velmi pravděpodobně i potřeba aktivit se bude lišit v různých situacích, proto je důležité mít seznam aktivit pestrý a také ho mít stále při ruce.

Nakonec bych chtěla zmínit ještě jednu věc, která je ve spojitosti s emočnímu jedením zásadní. Dokonce v mnoha případech je to i způsob, kterým se emoční jedení vyřeší úplně!

5. Dbejte na dostatek jídla

Tohle je tak strašně důležitý! Pokud byste si z tohoto článku měla odnést jednu jedinou věc, pak je to přesně tohle.

Věřím, že je to něco, co se mnohým z vás nebude líbit a budete si říkat, že tohle se vás přece netýká. Ale čtěte prosím dál, hned vám vysvětlím, jak nedostatek jídla souvisí právě s emočním jedením.

V první řadě je potřeba zmínit, že k emočnímu jedení mají obecně mnohem blíže ženy, které drží diety, v jídle se omezují a nejí dostatečně! Osobně jsem se setkala už s tolika ženami, které trápilo emoční jedení a ve chvíli, kdy se naučily jíst intuitivně, přestaly řešit kalorie, omezovat se a opravdu začaly vnímat své signály hladu, emoční jedení pro ně přestal být problém.

Z mého pohledu je to způsobeno dvěma faktory:

• diety, cílené hubnutí a omezování v jídle je obrovsky emočně náročné samo o sobě, proto ženy, které jsou pod neustálým tlakem ohledně jídla a neustále řeší, co jedí a kolik toho jedí, mají větší sklony i k emočnímu jedení.
• ve chvíli, kdy člověk nejí dlouhodobě dostatečně, jede jeho tělo na nouzový režim. Mozek a celé tělo je ve velkém stresu a udělá vše proto, aby živiny, které mu chybí, nějakým způsobem získalo…proto se myšlení neustále točí kolem jídla, a to právě i ve chvíli, kdy je člověk v emočním vypětí.

Pokud člověk má dostatek všech živin a energie z potravy a tělo není vystresované z neustálých pokusů hubnout, potřeba emočního jedení se opravdu rapidně sníží! Je totiž  mnohem jednodušší pro člověka řešit svoji emoční nepohodu jinak než jídlem.

I já byla kdysi přesvědčená o tom, že mým problémem je právě emoční jedení. Určitě by mě ani ve snu nenapadlo, že moje tělo je vystresované z toho, jakým způsobem jím, z přejídání, z hladovění, z výčitek, z neustálého experimentování s jídlem. Až ve chvíli, kdy jsem se naučila jíst intuitivně a mé tělo uvěřilo, že mu už nadále nehrozí žádné nebezpečí, jako zázrakem emoční jedení téměř zcela vymizelo.

A nakonec ještě dvě důležité rady:

1. Nesnažte se být perfektní!

A to ani v tom, abyste na 100% eliminovala emoční jedení. Emoční jedení je neodmyslitelná součást našich životů a vždycky bude! Přistupujte k němu s tímto vědomím.

Není nic špatného na tom, že i přesto, co zkusíte identifikovat své emoce, zabušíte si do polštáře a budete zhluboka dýchat, se pak stejně vydáte k ledničce. Už to, že se dokážete na chvíli zastavit a uvědomit si danou situaci, co se ve vás právě děje, je obrovský pokrok. A o ten jde především. Ne o dokonalost. Ne o to, abyste hned teď přestala jíst, kdykoliv vám nebude dobře. Důležitý je proces, který za tím vy vědomě uděláte.

2. Nebojte se promluvit si s odborníkem

Pokud se ve vašem životě stala nějaká dramatická událost, která vaše emoční jedení spouští, pokud máte pocit, že to sama nezvládnete, pokud potřebujete pomoc s rozklíčováním vašich emocí, rozhodně doporučuji vyhledat pomoc psychologa. Není ostuda požádat o pomoc, naopak. Je totiž obrovsky náročné čelit nějakému dramatu v životě a do toho navíc zažívat obrovské výčitky ohledně jídla a přejídání.